Bez temnoty. Není úsvitu. A bez světla. Není života.

Leden 2017

Don´t mess with me - Kapitola č.5

20. ledna 2017 v 13:35 | Kira |  Don´t mess with me
Ahojte ^^ !! ( jak já tohle dlouho nepsala xD ) Ano já vím. Je to už nějaký ten měsíc co jsem nic nepřidala. Protože se toho celkem hodně změnilo v mém životě tak jsem musela udělat pár zásadních rozhodnutí, ale to už je trochu z jiného šálku xD. Nebudu nic slibovat kdy výjde další kapitola ale jedno slíbit můžu. Dokud nedopíšu všechny své rozepsané projekty tak nekončím :) !! Doufám, že si ještě něco z tohohle příběhu pamatujete popřípadě vám nic jiného nezbude než si něco přečíst znovu xD. Ještě jednou se velice omlouvám za neaktivitu.

,,Hej Setsuko? Haló? Jsi ještě mezi živými?" Setsuko zamrkala rychle očima když před jejím vzorným polem začala mávat ruka černovlasé dívky. Byla to Leiko která si sedla do lavice před Setsuko, která nemohla určit, zda je ještě ve snu nebo na růžovém jednorožcovi s kterým si hrávala jako malá. Pravou rukou se natáhla pro svou školní tašku a vytáhla z ní sáček se svou svačinou. Vytáhla zdeformovanou koblihu a s chutí se do ní zakousla.
,,Leiko?" špitl jemný dívčí hlásek Kazumi Tamaki, která stála hned vedle. Doopravdy to byla její lavice, ale Leiko byla jako její nevlastní sestra i po tolika hnusáren co jí Leiko udělala a pořád dělá. Bylo těžko uvěřitelné, že jsou nejlepší kamarádky.