Bez temnoty. Není úsvitu. A bez světla. Není života.

Říjen 2016

Život?

18. října 2016 v 23:28 | Frost |  Frostovo učení

Yo tady Frost. Dlouho jsme tu neměli tkz "Frostovo učení" Ale taky koho já mám co učit, když mám problémy v mojem vlastním životě. Ale o čem bych chtěl mluvit dneska je snad případ který trápí mnohé lidi. A my, si toho ani nejsme vědomi. Možná si myslíte, že budu mluvit o depresích a o smutku. Ne, tak nějak o všem. Pýcha člověka je někdy zajímá věc. Když se člověk zastaví a dívá se jen jak sekundy, minuty, hodiny pak dny a poté měsíce a roky ubíhají a lidé s nimi. A spousta lidí nemá moc štěstí ani na ty roky. Denně se člověk hádá kvůli věcem které možná nejsou ani potřebné. Mezitím co mrháme životem, tak spousta lidí by dalo leda co za tenhle život. Člověk který jen může přihlížet co dělají ostatní, a co by chtěl taky udělat. Ale, nemůže. Nikdo nemá štěstí pořád. Ale můžeme mluvit co je vlastně "štěstí"? Řekněme, že je to slovo které používáme když se někomu něco povede a nám často ne. Lidé mají různé nemoci, různe postižení a přesto se možná radují ze života víc než my kdy budeme. Všichni můžeme prožit lásku, všichni můžeme se svým partnerem žít. Ale co lidé kteří nemají možnost prožít ani toto? Představte si, že vám je 15-16 jak chcete. A doktoři vám řeknou že kvůli nějáké nemoci máte asi maximálně měsíc života. Co teď? Co když žijete v rodině která nefunguje jak by možná měla, ve které nemáte ani minimálni oporu a jenom opak? Co když jste zamilovaní, ale bojíte se říct té osobě že prostě bude konec trochu dřív než ostatní. Co když vidíte jak člověk kterého nenávidíte, najednou dostane vaši "milovanou" na rande? Co když pujdete do sebe s tím, že chcete milovat tuto osobu dokud můžete, a ta osoba vám to opětuje. A pak protože se bojíte že t osobu zraníte, tak začnete schválně ubližovat tomu člověku aby vás nechal být, aby vás nenáviděl. Chcete jít na místo kde nikdo na vás nedosáhne. Ale, zároveň chcete být pořád někde aby jste se mohli na tu speciální osobu dívat? A nakonec...se vyspí s člověkem kterého nenavidíte, a vy to musíte prostě jen tak

Yo

4. října 2016 v 21:49 | Frost
Yo lidi. It's yo boy Frost. Začal nám podzim(huráá), zestárl jsem o další rok (meh) a k tomu moje absence na blogu. Zkrátka, je to houby. Neříkám nic takového jako "JÁ JSEM ZPÁDKY TRALALA" a hodit nějákou povídku. Stejně na ten blog pomalu nikdo nechodí a lidé kteří chodily po naši dlouhé neaktivitě odešly a přestali se dívat. Nemůžu je obviňovat. Takže, něco píšu, na něco se musíme s Freem vrhnout, ale to by musel i on někdy chtít že ano. Páč práce pro dva která je prakticky pro jednoho nemá cenu, a tak jestli tu byly povídky které jsme měli spolu, a ano "měli" už asi možná pokračovat nebudou. Sorry lidi. Možná i já skončím, nejen na blogu ale celkově se psaním. Nenacházím čas, a hlavně chuť. Nebudu nic říkat na pevno. Ale, nic už není vyloučeno. Jednou bude mé jméno vymazáno a nebo pujde do síně slávy blogu. Tak či onak, bude to znamenat stejnou věc.

Každopádně, mějte se lidi a uvidíme se znova s finálním rozhodnutím někdy v budoucnu. Prozatím, podporujte blog dál a čekejte, páč mí přátelé na blogu mají pro vás něco připraveného. :)

"I'll be back!" - Terminator