Bez temnoty. Není úsvitu. A bez světla. Není života.

Hora Chaosu - Kapitola č.5 - Bratři

18. července 2015 v 13:21 | Free a Kira |  Hora Chaosu
Tak máme tady novou kapitolu :) Snad se vám bude líbit, protože příběh se pořáď tak nějak rozjíždí :)


Začal další pěkný a horký den. Slunce zářilo velmi jasně a to dodávalo sílu veškerým rostlinám aby rychleji rostli. Ptáčci zpívali ze všech sil aby byli jasně slyšet. Ale v sídle Daisukeho rodiny všichni ještě spali, teda až na jednoho člena rodiny. Byl to mladší bráška Daisukeho, který se přímo řítil chodbou rychlostí větru a mířil si to přímo do pokoje Daisukeho. Avšak Daisuke stále ještě spal ve své posteli, ale neměl zrovna příjemné sny.


,, Daisuke ! Daisuke ! Daisuke ! Pomoc mi !" křičel ženský hlas, který byl čím dál více dál od Daisukeho, který běžel v černé tmě stále dál rovně ve svém obleku a se svou černou holí. Daisuke se snažil utíkat čím dál rychleji, ale čím rychleji běžel tak tím byl hlas ženy slabší. Před Daisukem se nakonec zjevila ta žena co křičela o pomoc. Viděl ji tak jakoby by byla doslova živá, ale pak začala zem praskat a propadat se. Daisuke skočil jakoby chtěl ženu chytit a odvést ji do bezpečí, ale v poslední chvíli se zem propadla a žena se propadla do země.
,, Daisukeeeeee !!!" křičela žena, ale hlas byl s každou sekundou slabší až ztichl.
,, Neeeeeeeeee !!!" křičel Daisuke, ale pak se svět okolo něho rozpadl jakoby by byl ze skla.
,, Bratře vstávej ! Vstávej ! Slíbil jsi mi něco !" opakoval neustále mladší bráška Daisukeho a přitom strhával peřinu z Daisukeho. Daisuke se rychlostí blesku posadil s vylekaným výrazem v obličeji.
,, Co pak je bratře ? Zdálo se ti něco zlého ?" zeptal se zvědavě mladší bráška.
,, Ne. Nic se neděje." řekl jenom Daisuke a jeho výraz v obličeji se uklidnil.
,, Tak jdeme ! Honem bratře ! Slíbil jsi mi že mě to dneska naučíš !" říkal horlivě mladší bráška.
,, Ach … Jo to je pravda. Promiň." pousmál se Daisuke a vstal z postele. Oblékl se a pak popadl svou černou hůl.
,, Ale ne ! Já chci spát ! Dej mi ještě tak třicet minut !" říkal podivný hlas v hlavě Daisukeho.
,, Ani nápad. Spíš nějak až moc často." řekl Daisuke vnitře.
,, Ach jo. Ty mi nedopřeješ odpočinek." řekl uraženě podivný hlas v hlavě Daisukeho, ale to už to už mladší bráška otevřel hlavní dveře a vyběhl na zahradu.
,, Daisuke !! Honem !!" křičel mladší bráška.
,, Jo už jdu. Jen klid." pousmál se Daisuke.
,, No to víš, že jo a pak zase nic nestihneme." dodal Daisukeho mladší bráška.
,, Vidím v něm tebe, když jsi byl mladý. Byl jsi úplně stejný." řekl podivný hlas v hlavě Daisukeho.
,, A co má být. Jen ať si užívá dokud může. Jakmile člověk pozná realitu tak ho to změní." odpověděl vnitřně Daisuke a vyšel na zahradu. Byla doslova obrovská. Plná všelijakých okrasných keřů, květin a stromů. Prostě tak jak to bývá na každém správném panství.
,, Tak co mě dneska naučíš bratře ?! co ? co ? co ?" poskakoval mladší bráška neustále okolo Daisukeho.
,, Dneska to sice bude lehké kouzlo jako obvykle a jelikož se naše rodina specializuje na ohnivou magii, tak můžeš hádat co to bude." pousmál se Daisuke.
,, Hmmmm ? Že by to byla základní ohnivá koule ?!" řekl mladší bráška plný naděje.
,, Hádáš správně." odpověděl Daisuke.
,, Huraaaaaaa !! Budu umět ohnivou kouli ! Budu umět ohnivou kouli !" opakoval neustále mladší bráška.
,, Oh jak primitivní kouzla ho učíš." odvětil znuděně podivný hlas v hlavě Daisukeho.
,, Na nic lepšího momentálně nemá." dodal vnitřně Daisuke.
,, Tak jdeme na to bratře !" zakřičel mladší bráška.
,, Ten má ale energie." pověděl udiveně podivný hlas v hlavě Daisukeho.
,, Nuže. Je to snadné kouzlo. Vyčaruješ ohnivou kouli o velikosti své dlaně. Proto se to jmenuje základní ohnivá koule. Nic na tom není. Jednoduše dáš před sebe pravou ruku s otevřenou dlaní a s natáhnutými prsty. V hlavě musíš myslet na oheň a představit si že plamen držíš v ruce kterou máš před sebou. Když to uděláš tak se začne kouzlo vytvářet." jen co to Daisuke dořekl, tak se na každém konečku jeho prstu začali postupně objevovat znaky ohnivé magie. Na každém prstu byl ten znak odlišný, ale všechny byli od magie ohně. Když se zjevilo všech pět, tak se v dlani Daisukeho rozhořel ohnivý plamen.
,, Ohhhh !!" divil se mladší bráška a koukal na dlaň Daisukeho, ve které mu plápolala plamen.
,, Sice se zdá, že je to už vše, ale vystřelit ohnivou kouli je těžší.." pověděl Daisuke.
,, A to proč ?" tázal se dychtivě mladší bráška.
,, Protože musíš mít pocit jakoby tě oheň spaloval, což je pro začínající obtížné protože si potom myslí že je to moc pálí a bojí se že začnou hořet, ale potom je to už snadné." pousmál se Daisuke.
,, Hah ! To bude snadné !" řekl horlivě mladší bráška.
,, Tak se ukaž." dodal Daisuke.
,, Taky že jo ! Jdu na to !" odvětil horlivě opět mladší bráška a dal ruku před sebe. Dělal to jak to Daisuke říkal a netrvalo dlouho a na konečcích prstů se mu začali zjevovat symboly značící ohnivou magii.
,, A hele … Nečekal bych že tvůj mladší bráška to zvládne na první pokus." pověděl podivný hlas v hlavě Daisukeho.
,, V jeho krvi koluje magie ohně z obou rodičů." odpověděl Daisuke vnitřně.
,, Ale ty nemáš v krvi čistokrevnou magii ohně. Ve finále by mohl být tvůj mladší bráška lepším ohnivým mágem jak ty." dodal podivný hlas v hlavě Daisukeho.
,, Nikdo není lepší než já a navíc já mám tebe. Jsem nositel." odvětil uraženě Daisuke a dál sledoval svého mladšího bratra. Mladší bratr se pekelně soustředil aby se mu to povedlo. Jen co se mu zjevil pátý symbol, tak v jeho dlani se rozhořel plamen.
,, Mám to bratře mám to !" začal se radovat mladší bráška.
,, Gratuluji a teď ji vystřel po tom stromě." pověděl Daisuke.
,, No ale nebude se matka nebo otec zlobit ?" váhal mladší bráška.
,, Udělej to." řekl vážně Daisuke a mladší bráška namířil svou rukou na strom na který mu ukázal Daisuke. Řídil se pokyny Daisukeho, ale pak mu začalo připadat, že ho oheň začíná pálit.
,, Soustřeď se nebo začneš hořet." dodal jenom Daisuke.
,, Aaaaaaaaa !" křičel mladší bráška a nakonec se symboly ohnivé magie rozzářili a ohnivá koule vyletěla na strom. Strom po úderu ohnivou koulí začal hořet.
,, Jo mám to bratře ! Mám to ! Dokázal jsem to !" radoval se mladší bráška.
,, Dobře , ale teď je třeba to cvičit." dodal Daisuke, ale pak zahlédl svého otce, který od nich stál několik metrů. Daisukeho obličej nabral na vážnosti.
,, Děje se něco bratře ?" zeptal se mladší bráška.
,, Počkej tu." řekl jenom Daisuke a začal kráčet ke svému otci. Pohled byl stejný jako u většina věcí. Byl chladný a kamenný.
,, Zdravím tě Daisuke. Můj synu." pověděl otec, když k němu Daisuke došel.
,, Otče." řekl jenom Daisuke.
,, Mám pro tebe další úkol." pověděl otec Daisukeho.
,, Čeho se to týká ?" ptal se Daisuke.
,, I tvojí budoucnosti. Budeš muset jít do jiného království. Do království, kde měla být tvoje budoucí nevěsta. Jak jsem před určil. Ale nějakou dobu se už neozývají a to kazí jenom moje plány o tvé budoucnosti. Vydej se tam synu a zjisti co se děje a neboj se používat násilí." ušklíbl se ke konci otec a začal kráčet pomalu do sídla.
,, Jak si přeješ… Otče." odpověděl Daisuke a začal s za svým otcem kráčet. Jenom pár kroků za ním.
,, Bratře !" zvolal mladší bráška. Daisuke se otočil a jeho pohled byl chladný.
,, To už se mnou nebudeš cvičit ?" zeptal se smutně mladší bráška.
,, Pormiň. Někdy jindy." odpověděl Daisuke a otočil se ke svému bráškovy zády.
,, Už zase … jak nečekané." pověděl smutně bráška a Daiske začal dál pomalu kráčet za svým otcem.
,, Bratře !" zakřičel opět mladší bráška a Daisuke se na něj otočil pouze pohledem.
,, Ten sen co tě dneska vzbudil … že se ti zdálo o tvé bývalé sestře ?" zeptal se mladší bráška.

Daisukeho otázka zarazila, ale neodpověděl. Odvrátil svůj pohled od mladšího brášky a šel dál za svým otcem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama