Bez temnoty. Není úsvitu. A bez světla. Není života.

Květen 2015

Oznámení !

28. května 2015 v 9:43 | Free
Chtěl bych se všem omluvit za neaktivitu, který tento blog vede asi už tak měsíc a skutečně nevím co se stalo. Od autora Frosta je to už celkem normální že skoro nedává žádné další články , ale sem tam se ozve. Kira ta spíše nemá nápady podle mě a neví jak dál, ale asi ani nemá náladu zrovna něco psát. A já jsem se hlavně učil na maturitu, ale teď už skončila a popravda zatím nemám moc chuť něco psát a náladu zrovna taky nemám. Možná to chce ještě nějakou pauzu od psaní, ale každopádně se pokusím a snad i Kira a Frost zlepšit aktivitku v blízkém čase abychom mohly pokračovat v povídkách hlavně Hora Chaosu, Kiseki no retards, Černá čepel 2, Ve stínu křídel a Čtyři království část první Usmívající se a ještě musím vyřešit problém se zobrazováním aktuálních článků :/ :D

Ještě jednou se omlouvám za neaktivitu ... zatím se mějte a nezavrhně te nás prosím Usmívající se


Soul - Epilog

3. května 2015 v 12:58 | Kira |  Soul
Ahojte ^^ Doufám , že vás tahle série bavila tolik jako mě :)) Pro mě je tohle srdcovka a cítím , že mě posunula o kus dopředu. Tahle kratší série mi trvala zkoro 6měs. práce :) Chtěla bych vám poděkovat za veškerou podporu. Posunovala mě dál a motivovala mě :) Zamilovala jsem si tuhle povídku až moc , že bylo pro mě těžké jí ukončit.( dokonce cítím, že kousek ze mě chybí xD ) TAKŽE VÁM VŠEM JEŠTĚ JEDNOU DĚKUJI !! Vaše Kira :3

PS: Jakékoliv dotazy ohledně příběhu atd. můžete napsat do komentářů :)



,,Dobrá den dámy a pánové. Vítám Vás u dnešních večerních novin. Dnes už je to 10let od zdejší největší nehody. Dnes je totiž den. Kdy z neznámého důvodu vyhořela budova psychiatrické léčebny.

Soul - Příběh č.8 - Otec , syn

2. května 2015 v 16:47 | Kira |  Soul

,, Už přestaň s tou přetvářkou doktůrku. Vím, že se ti to líbí." řekl jsem temný hlasem. Doktor Payel stál nehybně. Jeho tvář zakrýval temný stín. ,, Doktůrku. Jaké to bylo. ZAVRAŽDIT SVOU ŽENU ?!!" ( řval Lucas přes celou místnost. Z úst mu vytékaly potoky slin ) Policisté v místnosti ztuhnuli. Jak se také dalo očekávat. ,, Výslech je u konce. Odvedeme tě zpátky." řekl jeden z policistů. Chytl mě za krk svými prackami , ale najednou někdo otevřel dveře do místnosti.

Nemožný příběh a ještě nemožnější dívka

1. května 2015 v 0:05 | Frost |  Témata týdne od Frosta
Tááák po dlouhé době se k vám hlásí Frost s nějakým tím příspěvkem a k tomu ještě tématickým. Vím že jsem dlouho nic nedával a nebudu dávat sliby že budu, takže nechám to prostě tady vyset na špendlíku jestli se vám líbíl nápad a to co se prostě v moji palici děje tak prosím a pokud ne....tak je mi to jedno :D

Budu vám vyprávět příběh, neřeknu, jestli je ze života či ne to už si budete muset přebrat sami. Ale jak už jste zvyklí, nezačínám příběhy: V jednom království za sedmero řekami a sedmero horami. Ne. Tentokrát pouze přes řeky dvě, jedny hory pak doprava a rovně a nemůžete to minout. Bude tam značka. No a já vám povím, že jednou když jsem byl ještě mlád (to bylo tak před rokem) tak jsem samozřejmě kvetl životem. Proto nikomu se nebude zdát divné, že tu i tam se mi zastesklo i po nějakém dívčím mase. Takže abych se už konečně pustil do nějakého toho popisování tak byl krásný slunečný den a všecko se zelenalo. Ptáčci zpívali, a Sněhurka dál pěstovala houbičky. Možná proto ty zvířátka taky tak nějak šli k ní když zpívala. Takže vzhledem k tomu že jsem druid a pořádný ale moje nejsilnější stránka není ani schopnost ovládat se pérem jako spíše jazykem. Ano často jsem používal své péro konec konců, kdybych ho nepoužíval, nikdy bych nedokázal napsat slohovku. No a to že umím celkem dobře mluvit je věc druhá. No samozřejmě druidství nepraktikuji dlouho a tak se snažím něco přinaučit tím že bloumám po lese jako nějaký idiot. Nebojte se, na stromy nejsem. A tak jsem si zase vyšel do lesů, které důvěrně znám a dokonce znám pár míst kde je super meditovat či si jen tak skrýt od zraků. Jednou když mám tak své sluchátka v uších a sedím na kusu dřeva tak se zahledím do nebe a na chvíli si lehnu. Dřevěná kláda (Skoro velká jako ta kterou mám já, řeknu vám bylo to hustý to pořezat, než se tím dalo topit) byla vyhřátá od sluníčka. Slunce mi svitilo do očí a já měl pocit že nic nemůže být v tu chvíly lepší, no může ale sebral bych si štěstí na několik let dopředu. No a co se nestalo, fakt jsem si ho vybral. Sluneční paprsky které svítily jasně na můj obličej něco zastínilo, otevřel jsem oči a nademnou stála nějaká slečna a koukala na mě jakobych se vrátil s mrtvých. Pak se jen usmála a já na ní.


,,Takže co tu děláte slečno?" ptám se svým standartním tónem kterým mluvím na lidi které vidím po prvé ve svém životě. Ta se na mě jen podívala, usmála a pohodila svými krásnými dlouhými vlasy.
,,Já? Já tu bydlím, jsem totiž nymfa" řekla dívka a já si řekl že duchové musí být tento den opravdu příznívý. Její tělo vypadalo jako kdyby byla modelka, skvělá postava a ty prsa (to by mohla zavidět kdejaká slečna která si nevěří kvůli své velikosti a nazývá se ,,Prknem")


,,Já jsem nějakej druid" řekl jsem jako by to bylo moje jméno a přitom si všiml že slečna nemá na sobě asi nic jinýho než ten bílej hadr ve kterém vypadala jako římský občan. Jo miluju starověk! A tak bez dalších zbytečných slov jsme na to prostě vlítly. Vzduchem létalo oblečení jako v nějákém animáku či pohádky typu Asterix a Obelix zachraňují planetu zemi. Než jsem se nadál tak já lážel na zemi ale ne jakože bych žral hlínu jako když vám dá někdo pecku do překrásné tváře jako je ta má. Ale ležel stylem že mi bylo fajn i když jsem byl na jehličí, páč listí došlo. Její nahé tělo se kroutilo nademnou a její letající talíře byla pastva pro oči kterou většina dětí (hlavně ti kteří sedí celé dny u počítače, HOH!) neuvidí. Ale jak říkám každý má tu ,,svou" které někdy dokážou být pěkné pipky už jen kvůli tomu že vás budou srovnávat s těmi které vidí v jejich časopisech, sociálních sitích, herci a zpěváky a s hordou dalších kteří vlastně nemají s vámi co dělat ale jak už to bejvá prostě se někdy stane to že váš pátý úd prostě převezme iniciativu a vy se tím řídíte. A jak si vzpomínáte v celém příběhu jsem používal dost dvojsmyslů, a nejsou tam taky pro nic za nic že jo? Takže jsem své ,,písařské" dovednosti přiložil k jídlu a vzpoměl jsem si že pero je silnější než meč, ale jazyk je silnější než pero a tak jsem použíl svou nevýhodu ke své výhodě, konec konců která dívka se stará že jste dislektik nebo disgrafik když máte jazyk kolem její bradavky? No a jestli se ptáte proč to vlastně popisuju tak proto že většina lidí ví že děti nenosí čápi ale nosí je slečna a vy chlapci či MY CHLAPY tomu dost pomáháme. No zkrátka stalo se tak že potom co jsme se skončily s naší pátou pozicí tak přišlo vyvrcholení a oba jsme unaveně odpadly. Říkal jsem si že by to mohl být začátek fungujícího vztahu když má tak ráda přírodu, ale nečekal jsem že přijde i medvěd který bude mluvit. Ukazalo se že slečna nymfa je někdo komu musím za sex platit jejímu pasákovi který byl mědvěd grizzly. Jo kdo by to čekal? A vůbec to není divný. Nakonec se ukázalo že jsem zachráněn protože ten blbej mědvěd po mě chtěl jenom medvědí česnek kterého mám plnou zadnici na zahradě. Vod tý doby, navštěvuju slečnu nymfu častěji, dokonce i bez toho že by to pan grizzly věděl. A vzhledem k tomu že Sněhurka i na konci našeho příběhu pořád jede na houbách tak si doteď plete prince s panem Gryzzlim. Gryzzli tedy nemá čas hlídat nymfu která u mě prakticky bydlí. Jen je teda škoda že peníze domů nenosí. Ale jak už to v životě bývá někdy musíš hrát s kartami které dostaneš a já si myslím že jsem dostal žolíka!.