Bez temnoty. Není úsvitu. A bez světla. Není života.

Temné dny - Kapitola č.8 - Konec dnů

8. října 2014 v 21:42 | Kira |  Temné dny

Rychle jsem si klekla ke Kieranovému tělu. Leželo bezvládně na zemi a jeho hrudník se pomalu hýbal. ,, Kierane !! " zkusila jsem na něj ještě zařvat, ale nejevil žádné známky toho že by mě slyšel nebo by mi chtěl naznačit, že mě poslouchá. Zkontrolovala jsem mu základní životní funkce. Byli v pořádku až na to, že byl v bezvědomí. Sledovala jsem na něm jakékoliv změny na jeho těle. Jeho pleť strašně rychle bledla. ,, To ne. " řekla jsem potichu pro sebe. Vzpomněla jsem si, že si předtím Kieran držel břicho. Roztrhla mu oblečení, které bylo zakrvácené na břichu. Když jsem se dostala k jeho břichu bylo celé od krve. Pořádně nešlo vidět nic jiného než krev, ale jeho hluboká řezná rána podélné přes celé břicho nešla přehlídnout. Začala jsem zmatkovat. Musela jsem něco podniknout, ale nevěděla jsem co. Byla jsem vyvedená z míry co se odehrálo před pár minutami. Ten podivný kluk v masce a souboj s démonem.


Sundala jsem si svůj plášť a snažila se jim zakrýt Kieranovu ránu. Chytla jsem Kierana v podpaží a odtáhla ho ke stromu. Opřela jsem Kierana o strom a neustále ho sledovala. Byl pořád v bezvědomí. Musela jsem být stále ve střehu. Teprve svítalo. ,, Co teď mám dělat. " řekla jsem zoufale a praštila do stromu. Nebyli jsme v bezpečí a kdyby na nás zaútočil přízrak ze zálohy mohl by při mé nepozornosti Kierana jednoduše zabít. ,,Nemůžeme tu zůstat věčně. Musím sehnat pomoc." řekla jsem a podívala se na Kierana který seděl opřený o strom. Pořád nehybně seděl. ,, Callo . " uslyšela jsem velice potichu svoje jméno. Myslela jsem, že se mi to jenom zdálo a pak jsem ten hlas slyšela znova. Rychle jsem se podívala do dálky, ale nikdo tam nebyl. ,, Kierane?!" . Když jsem se zpátky otočila na Kierana díval se na mě. Jeho oči byli přivřené. Sotva ze sebe vydal hlásku. ,, Call...." řekl a zakašlal. ,, Ano ?" řekla jsem a klekla jsem si k němu. ,, Musíš.......musíš utéct. " řekl Kieran a znovu zakašlal. ,, Nemůžu tě tu přece nechat. Si zraněný. Určitě nás budou hledat." řekla jsem a chtěla jsem stanout. Chytl mě za ruku a řekl. ,, Musíš Call. On...... se........ vrátí." Vylekala jsem se když to řekl. V mém pohledu byl vidět strach. Kieran zavřel oči a padnul vyčerpáním.

Seděla jsem nehybně a vyděšeně. Myslel toho kluka v masce. Po celém těle jsem cítila jak mnou proběhnul tajemný chlad. Sice jsem nevěděla jak moc je silný, ale něco mi říkalo že by to pro mě nedopadlo dobře. Pro nikoho kdo by se sním utkal v souboji. Když jsem se podívala na oblohu tak vylézalo už Slunce. Mohlo být kolem 5hod. ranní. Lovcům končí hlídky ve 4hod. ráno a když se do 30min. nedostavíte k bránám vyšlou speciální vyhledávací jednotky. Musela jsem jen doufat, že nás někdo najde. Neměla jsem šanci Kierana unést a navíc, bych ho mohla nesprávným přenosem ohrozit na životě.

Najednou jsem uslyšela jak se za mnou v dálce něco pohnulo. Nebyla to jedna věc, bylo jich víc. Rukou jsem sjela po meči a vytáhla jej. Blížilo se to, pomalu ale jistě. Mé tělo se připravovalo na blížíce se nebezpečí. Byla jsem připravena na boj abych ochránila zraněného Kierana. Sice jsem se chvěla strachy. Nevěděla jsem co mě čeká. Rychle jsem si dala na obličej masku a skrčila jsem se, abych se mohla dobře odrazit na útok. Ale žádný útok nepřicházel jen jsem slyšela jakoby to mezi sebou mluvilo.,, Kierane !! Callo !! Jste tady ?! " zařval hlas v dálce. Ten hlas jsem poznávala, ale nebyl to zrovna hlas který bych si strašně přála slyšet. Byl to Ezekel. Sundala jsem si masku a schovala meč. ,, Jsme tady !! Pospěšte si !! Kieran je zraněný !! " zařvala jsem.

Postavy s Ezekelem v čele se rozběhli směrem k nám. Netrvalo dlouho a byli metr ode mně. ,, Co se tu stalo Callo ?! " ptal se Ezekel vyděšeně ale při tom vážně. ,, Vysvětlím to potom. Musíme okamžitě Kierana dostat do bezpečí. Potřebuje ošetřit. " naléhavě jsem řekla. Uslyšela jsem další dobíhající postavy. Znala jsem je až moc dobře. Liss, Dax , Amber a Nev. ,, Co se tu stalo ?" ! zaječela Liss a zakryla si pusu rukou. ,, Nekecej Liss a pomozte mi ho odnést. " řekla jsem vážně, ale moje starosti zmizeli když jsem viděla postavu která se jako poslední dostavila. Sam.

Upřeně jsem se na něho zadívala a snažila jsem se sním navázat aspoň oční kontakt. Nepodařilo se mi to. Jeho pohled mířil do prázdna. Jakoby jeho oči byli prázdné. Jediné na co se podíval byl zraněný Kieran. ,, Daxi a Neve, pomozte mi ho odnést." řekl Sam a šel směrem ke Kieranovi. ,, Liss a Amber, udělejte základní posouzení zdravotního stavu a základní ošetření zranění." Všichni čtyři přikývli a poslechly rozkazy od Sama. Stála jsem tam jako přikovaná. Má skupina poslouchala Sama jako svého vůdce skupiny. ,, Co to...." řekla jsem a chtěla jsem jít za Samem, ale někdo mě chytnul za rameno. Byl to Ezekel a upřeně se na mě díval. ,, Pak ti to vysvětlím Callo. Teď na to není vhodná doba ani místo. " řekl Ezekel a podíval se na Sama. Neřekla jsem nic a dívala jsem se jak moji členové skupiny přenášejí Kierana pomalu z místa. Sam se po mě ani neohlédl. Byla jsem zoufalá.

Pomalým krokem jsme vycházeli z lesa. Šlo vidět na otevírající se bránu. Z brány vyběhlo 5 zdravotníků a mířili k nám. Nesli sebou přenášecí lehátko. ,, Pospěšte si ! " zařval Ezekel a ukázal na Sama, Neva a Daxe aby Kierana pomalu položili na zem. Zdravotníci doběhli a okamžitě si klekli ke Kieranovi a prohlíželi mu celé jeho tělo. ,, Ztratil hodně krve." řekl jeden ze zdravotníků. ,, Bude v pořádku ? " vystrašeně jsem se zeptala. Zahlídla jsem, že se na mě Sam poprvé podíval. ,, Musíme doufat že už není pozdě. Je až moc bledý." řekl zdravotník a pomalu Kierana položili na lehátko. Čtyři zdravotníci nesli lehátko s Kieranem a rychlím krokem ho odnášeli k branám. ,, Počkejte ! Musím jít s vámi ! " rozběhla jsem se, ale náhle se mi podlomily nohy a spadla jsem do trávy. Přišlo mi že se Sam chtěl rozběhnout a chytit mě, ale to se nestalo stál kousek vedle Liss a díval se na mě. ,, Chi ty si nemehlo Call." řekla Liss a smála se. Rozzuřila jsem se, ale rozhodla jsem se mlčet. ,, Není ti nic ?" přišel ke mě Ezekel a natáhl ke mě ruku abych mohla stanout. ,, Jo dobré. Musím jít za nimi." řekla jsem a podívala se na Ezekela. ,, Nikam Callo. Musíme tě dovést na vyšetření a pak mi musíš říct co se stalo." ,, Ale.." ,, Rozuměla si Callo ?! " řekl výhružně Ezekel. ,, Ano, pane. " řekla jsem a pomalu vstala ze země.

Když jsme prošli hlavní bránou tak jsem si všimla, že v dálce k nám běží velice známá postava. Byla to moje máma. ,, Ne. Jenom to ne.! " řekla jsem potichu a připravovala se na pohlavek a otravné poučování rodičů. Byla už jen pár metrů ode mně. ,, Tak Callo připrav se na smrt. Proč mě ten démon nezabil, bylo by to lepší, než naštvaná matka." pomyslela jsem si a sledovala blížící se pohromu. ,, CALLOOO !!!! " řvala na mě matka a byla čím dál tím blíž. Zavřela jsem oči. ,, To bude bolet." pomyslela jsem si a čekala na pohlavek. Nedostavila se žádná bolest, žádné poučování, ale silné láskyplné objetí. Cítila jsem jak moje rameno je mokré od matčiných slzy. ,, Jsem tak strašně ráda že si živá. Vrátila ses mi. Měla jsem takový strach Callo." řekla matka a ještě silněji mě objala. ,, Taky jsem se bála." řekla jsem lehce jsem jí objala. ,, Ehm. Promiňte paní ale musí jít s námi." řekl Ezekel a přišel mi že uronil slzu dojetím. ,, Proč?! Něco provedla?!" zeptala se ustrašeně matka a pustila mě. ,, Ne. Nebojte se. Musíme jí preventivně vyšetřit a musí mi říct co se stalo. Pak se vám vrátí. " řekl Ezekel. ,, Dobrá." řekla matka a podívala se na mě. ,, Neboj se mami, bude to v pohodě." řekla jsem a usmála se. Matka pomalu odešla směrem domů.

,,No nic skupino pro dnešek je to konec. Úkoly které jsem vám zadal znáte. Nemáte proč otálet. " řekl Ezekel a podíval se na členy skupiny. ,, Jaký že to máme úkol?" zeptal se Nev. Dax si liskl po čele a Liss se zasmála. ,,Same odveď Callu na ošetřovnu." Sam přikývnul. ,, Callo ty zamnou potom dojdi." řekl Ezekel a podíval se na mě. Kývla jsem. ,, Dobrá. Uvidíme se později." dodal a odešel. Nev ke mě přišel a řekl. ,, Dávej na sebe pozor vůdce." a pousmál se. Usměv jsem mu vrátila a Nev pomalým krokem odešel za Liss a Daxe. Nic mi neřekli a odešli spolu. Jediný kdo zůstal byl Sam. Podíval se na mě a vyrazil kupředu. Následovala jsem ho. Šla jsem pořád za jeho zády. Přála jsem si aby na mě promluvil. Chtěla jsem sním strašně mluvit.

Celá cesta byla nepříjemně tichá. Nikdo z nás nevydal ani hlásku. Byla jsem smutná, ale nedivila jsem se, mohla jsem za to já. Já byla k němu bezcitná. ,, Tady to je. Jdi dovnitř." řekl Sam a pomalu odcházel. ,, Same ?" řekla jsem. Neodpověděl jen se zastavil. ,, Bude to mezi náma někdy jako dřív ?" Sam nic neřekl a pokračoval v cestě. ,, Same !! " zoufale jsem zařvala. ,, Mezi námi přece nikdy nic nebylo." řekl vážně Sam a zavřel za sebou dveře do ambulance. Píchlo mě u srdce když jsem to slyšela. Sedla jsem si v čekárně na židličku a začala brečet. Nemiluje mě a nikdy mě nemiloval. Je konec. Konec dnů............
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miti Miti | E-mail | Web | 11. října 2014 v 23:13 | Reagovat

Jéj, nevím kdo je větší chudák, jestli Kieran, protože je v bezvědomí nebo Calla, kvůli Samovi...je mi obou líto :-( ale konečně tu máme zpět Sama a to je dobře :3 :D

2 Kira Kira | E-mail | Web | 12. října 2014 v 10:40 | Reagovat

[1]: To je hlavní že :-D

3 Miti Miti | E-mail | Web | 12. října 2014 v 14:04 | Reagovat

[2]: Tak jasné :D hlavně, že je tam Sam, už se mi po něm stýskalo :3 :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama