Bez temnoty. Není úsvitu. A bez světla. Není života.

Temné dny - Kapitola č.2 - Zvrat

25. srpna 2014 v 0:23 | Kira |  Temné dny

Slunce zacházelo , poslední paprsky dopadaly na naše údolí a na oblohu se zjevily první hvězdy a následně měsíc. Vzala jsem svůj meč, oblékla si plášť a s maskou v ruce jsem vyšla z domu a připravila se na boj se zlem které ožívá každou noc. Procházela jsem temnými uličkami , nebývali takové , jenom v noci, a přes den to byli ulice plné života , smějících se dětských tváří a lidí. Naše město , nebo jak ho nazvat , bylo opevněné velkými kamennými zdmi , a jediný přístup ke světu z venčí byla velká brána. Hlídali jí elitní lovci. Otec mi vyprávěl že svět byl dřív rozmanitější , plný dobra a volnosti. ,,Volnost. " pomyslela jsem si ,, Jaké je to být volná? Jaké je to být pán vlastního života ?" .... mé přemýšlení vyrušily otevírající se dveře od brány , magické brány. Magie nás chránila před temnotou tam venku. Lidé se ukrývali a my je chráníme , snažíme se vyčistit svět od temnoty a navrátit rovnováhu světa, je to náš smysl života , byli jsme pro to předurčeni.

My vyvolení jsme na půl lidé a na půl mocné bytosti , podle jednoho příběhu který byl zapsaný do Kroniky Vyvolávačů jsme byli vytvořeni bohy...

(úryvek z Kroniky Vyvolávačů)

Svět pohltil velký,černý stín který má jediný cíl , cíl proměnit tuhle zemi na peklo.
Verox se tohoto stínu nebál a chtěl bojovat. Prosil bohy aby mu daly sílu , sílu kterým jde zabít temného pána. Veroxovy prosby byly vyslyšeny , byly jsme vyvoláni , Verox nám dal sílu , dal nám magií....není času na zbyt , musíme bojovat...DO BOJE !!.... (konec úryvku)


Vyvolávači jsou naši nadřízení , jsou ti co přežili válku temna , magie kterou byli obdařeni si udržují život a mládí . Obdarovávají svou mocí vyvolené a to jsme my , vyvolení.

Brána se otevřela , podívala jsem se za sebe , na svůj domov protože nikdy nevíte jestli se vrátíte živí. Dala jsem si masku na obličej a rozběhla se po cestě do lesa kde mě čeká Sam.
Šla jsem pomalým a tichým krokem hlouběji do lesa a pozorovala stíny v lese. Měla jsem štěstí po přízracích ani stopa. Z jedné strany se mi ulevilo ale byla jsem stále nedočkavá boje s přízrakem . Došla jsem na místo kde jsme měli my včera hlídku se Samem ale po něm ani stopa . Byla jsem zklamaná že nejsem v jeho blízkosti když v tom na mě někdo promluvil ,, Call tady . " Byl to Sam , byl schovaný v křoví a díval se přímo na mě, byla jsem šťastná.

Byla jsem strašně nejistá z naší minulé hlídky , ne z přízraků ale co se mezi námi stalo. Byla jsem ráda že mám na sobě masku a nemůže mi číst z tváře ale přála jsem si vidět jeho obličej ,,Jak se na mě jeho oči asi dívají ? " pomyslela jsem si. ,, Tak teda vyrazíme , souhlasíš Call ? " řekl Sam. ,, Call . " byl jediný kdo mi tak říkal a když mě někdo tak oslovil vybavila jsem si jeho tvář , jeho úsměv , jeho vůni. ,,Call , co je s tebou ? Nestalo se nic ? " řekl ustrašeným hlasem Sam . ,, Promiň , ano určitě vyrážíme . " řekla jsem. Šli jsme na úplné jiné místo , podle mapy to bylo klidnější oblast než ve včerejší . Dobrým taktickým místem pro nás lovce byli koruny stromu , byl od cud mnohem lepší výhled. Přála jsem si aby jsme spolu mluvili , ale bylo ticho , při našich hlídkách bylo mluvení pomalu cesta na jatka . ,, Jdu se rozhlídnout po okolí , nehni se z místa . " zašeptal , nestihla jsem ani odpovědět a postava Sama se proměnila v kouř a zmizela. Uběhlo několik hodin a Sam nikde , chtěla jsem ho jít hledat ale musela jsem uposlechnou rozkaz. Noc se blížila ke konci.

Na krajinu začali padat první paprsky Slunce. Svět ožíval . Sundala jsem si masku a sundala část pláště z hlavy . Seskočila jsem ze stromu. Najednou se ke mě blížil mrak kouře , byl to Sam. Kouř se zastavil vedle mě a z kouře se zhmotnilo Samovo tělo. ,, Pro dnešek je to vše Call . ! pousmál se Sem ale šlo vidět zklamání. ,, Moje práce s tebou je u konce . Od zítřka mám na starost Liss a ty budeš mít později na starosti jiný sektor . " Nevěděla jsem co říct , nevěřila jsem že je konec tak jsem jen přikývla ale sžírala mě žárlivost ,, Liss , proč je zrovna ona na řadě , šáhneš na něho a si ..... " má myšlenka nedošla ani do konce a Sam si mě přitáhl k sobě a letmo mě políbil na rty a řekl ,, Uvidíme se brzy Call . " usmál se proměnil se v oblak kouře a zmizel . Stála jsem na místě jako přibitá. Nečekala jsem to. ,,Same...proč to děláš ... "
řekla jsem do prázdna. Nezbývalo mi nic jiného než odejít z lesa a vrátit se domů a vyčkávat na další pokyny od Ezekela.

Stála jsem před bránou do našeho města , brána se začala pomalu otevírat a já mohla projít. Město bylo plné života. Přemýšlela jsem jestli by nebylo lepší nebýt vyvolená , být obyčejná člověk , volný člověk . Zadívala jsem se na zamilovaný pár , objímali se. Po tváři mi tekla slza. ,,Callo co to s tebou je ? " řekla jsem si , nevěděla jsem co se to semnou děje , cítím se slabá , vězněná svými povinnosti. Z ničeho nic do mě strčil nějaký kluk. Ve mžiku se ve mě probudila touha po boji . dát nezdvořáku ránu . Když jsem se otočila zjistila jsem že je to kluk kterého dobře znám byl to Nev. ,, Soráč ,ženská. " ihned když se mi podíval do tváře zblednul ,, Jejda , omlouvám se slečno Callo , já nechtěl. " Nev čekal jestli mu nepřiletí vysloužená rána. ,, To je v pohodě Neve. " řekla jsem a zadívala se na jeho jizvu která mu vyčnívala z rozepnuté košile . Zaregistroval že se mu dívám na jizvu , rychle stanul ze země a zapnul si knoflíky na rozepnuté košili .

,, Co se ti stalo ? " zeptala jsem se . Nev , ten který se věčně smál z ničeho nic zkameněl ,,Ta jizva ? " ujišťoval se Nev . Přikývla jsem. ,, Tohle se mi stalo při potyčce s démonem , nic pěkného. " suše se zasmál ale byl to falešný úsměv. ,, Promiň mi to Callo ale musím za Liss a Daxem . " ,, Ehm promiň , jo běž já stejně musím jít domů , jdu z hlídky . " usmála jsem se. Nev mi úsměv vrátil a rychlostí blesku zmizel, a to doslova. Nev ovládal magií blesku , jeho zbraň bylo kopí a vedlejší schopnost byla pohybovat se jako blesk pomocí proměny v něj. Nev pocházel z vesnice která byla jedna z nejvíce zmasakrována nečekaným útokem démonů , on a jeho sestra Liss byli jedni z mála kteří přežili a utekli před strašlivou pohromou. Liss ovládala magií vzduchu , její zbraní byl luk a její vedlejší schopnost byla jestřábí oko , oko které dohlédne nespočetně dál než obyčejné oko.

,,Sakra . " zaklela jsem , uvědomila jsem si že jsem měla být dávno doma. ,,To bude sekýrování kde jsem tak dlouho byla . " řekla jsem si pro sebe a rozběhla jsem se přímo cestou domů. Běžela jsem kolem jednoho bývalého hřiště které se stalo skládkou , pří běhu jsem zahládla Daxe seděl opřený o zídku která tam ještě stála. O Daxovi jsem kromě toho že rád vyvolával bitky a jeho schopnosti moc nevěděla. Dax ovládal magií země , jeho zbraň byla velká mačeta , vedlejší schopnost byla kamenná kůže která chránila před jakýmkoliv poškozením na omezenou dobu. Jeho příběh mi byl neznámým.

Neuběhlo ani 5minut a byla jsem před dveřmi domu. Nadechla jsem se a potichu jsem otevřela dveře ,,Třeba si nevšimli že nejsem ve svém pokoji . " pomyslela jsem si když najednou ,, Callo ! Okamžitě SEM ! " ozvalo se z kuchyně . ,, Kruci , nevyšlo to . " zaklela jsem potichu pro sebe. Zavřela jsem otevřené dveře a šla do kuchyně si poslechnou kárání od mamky. Vešla jsem do kuchyně , máma se na mě okamžitě podívala a řekla ,, Jsem ráda že jsi v pořádku . " řekla a pokračovala v úklidu kuchyně. Stála jsem tam a nevěřícně se na ní dívala ,, Tohle nemůže být moje máma , nebo snad ano ?! " . Raději jsem šla do pokoje a po hlídce si trochu odpočinout.

Ležela jsem na posteli a dívala se na strop. Přála jsem si usnout , ale mé myšlenky mi to nedovolily. Pořád jsem měla v hlavě Sama , ale to nebyl ten nejhorší problém , myšlenka že bude zítra hlídkovat s Liss mě naplňovala nenávistí a mé tělo chtělo zničit cokoliv co by ohrožovalo můj vztah k Samovi. Nechápala jsem svoje tělo jak reaguje na Samovu přítomnost , od té doby co jsem ho viděla se mi zhroutily moje myšlenky , city. ,, Já ho asi miluji . " řekla jsem nahlas a přitom jsem si sedla. ,, Prosím tě Callo , koho ? " Když jsem se podívala směrem ke dveřím tak jsem nevěřila kdo tam stál, Byla to Amber a smála se. ,, To jsem nechtěla ř... Počkat , co tu sakra děláš a jak ses sem dostala ?! " Amber se smála a šla si za mnou sednout na postel. ,, Ehm , promiň mi to Callo ale přišla jsem tě navštívit a otevřela mi tvoje máma a poslala mě za tebou nahoru. " řekla a neuniklo mi že se stále smála. Amber , považovala jsem jí jako moji nejlepší kamarádku, ale byla strašně nesvá až falešná. Její schopnost byla magie světla , zbraní byly dlouhé vrhací jehlice a její vedlejší schopnost je měnit podobu její vzhledu na vzhled kohokoliv. ,, Tak o kom si to mluvila ? " zeptala se Amber s úsměvem na tváři. ,, O nikom . " odsekla jsem a podívala jsem se na okno které bylo na druhé straně mého pokoje , nechtěla jsem se podívat Amber do obličeje. ,,Dobře víš že ti nevěřím Call. " řekla a usmála se. ,, Call. " na okamžik jsem viděla Sama jak se na mě usmívá. ,, Měla by si . " suše jsem se usmála a odvážila jsem se jí podívat do očí ,,Asi by si chtěla vědět proč jsem tě navštívila. " dodala a pokračovala ,, Ezekel ti vzkazuje že se máš zítra dostavit za ním do hlavní budovy Vyvolávačů , má pro tebe další pokyny . " ,,Dobře , dostavím se . " ......

Slunce začalo zapadat když Amber odcházela. ,, Ahoj Call a nezapomeň že máš jít ráno za Ezekelem. " ,,Neboj se a měj se . " řekla jsem a pomalu jsem zavřela hlavní dveře. Když jsem procházela chodbou kolem společenské místnosti uslyšela jsem pláč , když jsem se zastavila uviděla jsem mámu jak sedí na židli u stolku a v ruce něco drží , byla to fotka , fotka mého táty. ,, Kéž by si tu mohl být semnou Stephane. " řekla mamka , v hlase byla cítit ukrutná bolest ze ztráty svého manžel. Bylo mi jí strašně líto , bolelo to i mě. Sklesle jsem odešla do svého pokoje a lehla si do postele. Otočila jsem se směrem k oknu a pozorovala vycházející měsíc. Zavřela jsem oči a začala snít.....

(mezitím v temné uličce)

,,Takže dávám ti na vybranou , přijímáš nabídku mého pána ? " řekl velice temný , skřípavý hlas. ,, Chtěl bych mluvit s tvým pánem osobně . " odpověděla osoba. ,, To nebude problém , následuj mě . "........po dvou stínů nezbila ani stopa. Svět se zdál o něco temnější...
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Miti Miti | E-mail | Web | 25. srpna 2014 v 13:14 | Reagovat

Ten konec je nějakej záhadnej :-) każdopádně je to bezva a Liss...-_- Sam má být s Call a ne s Liss -_- :D moc se těším, jak to bude okračovat :-)

2 Kira Kira | 25. srpna 2014 v 14:08 | Reagovat

[1]: Ráda bych k tomu něco řekla ale nechci nic prozrazovat :-D Jinak jsem opravdu strašně ráda že se ti to líbí :-) a nečekala jsem že by to vůbec někoho bavilo . tohle dílo :-D

3 Miti Miti | E-mail | Web | 25. srpna 2014 v 14:15 | Reagovat

[2]: je to super, nevím proč, ale občas mi to trošku připomíná TMI - Nástroje smrti ;) a neprozrazuj, nechám se překvapit, hlavně když tam bude Sam :3 ten se ti totiž fakt poved :3 :D

4 Kira Kira | 25. srpna 2014 v 14:28 | Reagovat

[3]: To upřímně vůbec neznám :D Určitě tam bude :-)

5 Miti Miti | E-mail | Web | 25. srpna 2014 v 14:30 | Reagovat

[4]: škoda, super knížky :D a to je super :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama