Bez temnoty. Není úsvitu. A bez světla. Není života.

Kiseki no retards: Kapitola č.1

22. srpna 2014 v 17:25 | Free a Frost |  Kiseki no retards
Komentář: Tak dáváme sem první kapitolu. Než začnete číst první kapitolu hlavního příběhu, tak doporučujeme si první přečíst příběhy Daikiho, Kiritoga a Miki. Jinak nebudete vědět o co se na začátku jedná, ale doufám, že se vám bude první kapitola bude líbit i dkyž začátek je poněkud pochmurný Usmívající se.


Kiseki no retards
Byl opět jeden z těch dnů, kdy se všichni začínají zotavovat po pololetním vysvědčení. Avšak Daiki byl jiný člověk. Jediné co ho uklidňovalo bylo vítězství nad jeho protivníky. Tento den nebyl pro něj jiný. Další zápas proti druhé škole. Běžel a před sebou dribloval z míčem. Všiml si obránce, který se ho snažil zastavit tak prohodil míč pod svou nohou a chytl ho do levé ruky. Hned potom jej prohodil mezi nohama obránce a proběhl kolem něj aniž by mohl obránce zareagovat. Daiki navyšoval na rychlost každým obehraným hráčem. Na hodinách se byl vidět čas. měl 4 sekundy. A skóre bylo 72-73. Což znamenalo že pokud Daiki neudělá ten koš tak prohrály. Což nehodlal dopustit. Vyběhl ještě rychleji. Ale najednou přestal slyšet. Viděl jakoby i za sebe. Jediné co slyšel byl jeho dech, najednou vyskočil a jakoby letěl směrem ke koši. A jakoby jeho tělem projel impulz a on zarval míč přímo do koše pomocí Dunku a pověsil se stylově na koš. Hned co se pustil tak se cítil relaxovaný. Všiml si, že jeho Dunk dopadl přesně na sekundu. Což znamená Buzzer Beater (koš v poslední sekundě dává bonusový bod). Po zápase se všichni uklonily a odešly do šaten. Daiki byl mrzutý jako vždycky. I když si někteří hráči pamatovaly Daikiho ještě, když odcházel s Miki. Konec konců byla jeho kamarádka z dětství. Zase měl plnou hlavu toho co se odehrálo ten den. Nakonec Daiki zatnul zuby a praštil dveřmi od skříňky, spoluhráče jeho chování zarazilo, jelikož to v poslední době dělal hodně často. Daiki aniž by řekl slovo odešel ze šatny a vyšel rovnou ven. Zrovna, když vyšel tak začal padat déšť. Daiki se podíval na nebe které se čím dál víc zatahovalo. Déšť pomalu sílil a tím začal promokávat Daikiho oblečení.. Po chvíli začal být déšť moc silný. Daiky jenom sklopil hlavu tak, že mu nešlo vidět do očí. Jeho výraz ve tváří vypadal jako kdyby ztratil naději. Stál tam nehybně a déšť stékal po jeho vlasech a pak dále po jeho tváři. V jeho mysli se odehrávala neustále stejná situace, ta situace s osobou na které mu záleželo. Nevěděl co by měl dělat aby ho to konečně přestalo trápit. Dělal jen to co ho nějakým způsobem naplňovalo. Byl to Basketball. Ale co když už nemohl udělat víc, než dělá právě teď?. Napadalo ho spousta scénářů, které mu říkaly, že všecko udělal špatně . Ale zároveň ho obrovsky zajímalo, jestli se má dobře. Jestli jí někdo v té nové škole nešikanuje. Ale hned jak si představil člověka, který by se dovolil jí šikanovat tak toho člověka upřímně litoval. Trošku se pousmál na vidinou co by Miki udělala. Čím víc si to rozebíral v hlavě ten obraz tím víc se smál, až najednou propuknul v hlasitý smích. Lidé by si mohly myslet, že je totální magor. Daiki vykročil kupředu. Pak udělal další krok a pak další až nakonec se rozpohyboval a šel po prázdných ulicích. Ani si nevšiml člověka, který jde proti němu. Daiki do něj vrazil a člověk spadl na zem i z deštníkem. Daiki se na něj ani nepodíval.

,,Promiň, nevšiml jsem si tě." řekl Daiki zdvořile a nabídl ruku člověku sedící v kaluži. Člověk měl na sobě modrou kapuci a tak mu nebylo vidět do tváře, ale slyšel jeho slušný a zároveň hluboký hlas.

,,Díky. A nic se nestalo je to jen trocha vody." řekl člověk. Až teď si Daiki všiml, že človíček o kterém si myslel, že je menší postavy je ve skutečnosti o něco málo větší než on. Daiki se pozorně podíval na postavu člověka před ním. A všiml si, že si ho postava taky trochu obhlíží. Daiki potom uviděl jak deštník se povaluje na cestě. Byly na něm jednorožci. Kdo kurva nosí deštník s jednorožci?! Pomyslel si Daiki a pak si všiml přijíždějícího auta. Člověk se chtěl pohnout aby deštník vzal, ale Daiki pomocí jednoho pohybu odhodil tašku na zem a vyběhl po deštníku. Vypadalo to jakoby spíše vyskočil. Deštník vzal a pak opět rychlým pohybem se pohnul zpátky na chodník z deštníkem v ruce.

,,Proč máš deštník s jednorožcema?" zeptal se Daiki.

,,Heh. Je mojí mladší sestry." Zasmál se chlapík.

,,Lol. Tož to hodně štěstí. Já mám mladšího bratra. Hodně takový retardant" řekl s úšklebkem Daiki.

,,To znám. Taky z ní šílím. Tak zatím" řekl Chlapík a zebral deštník a začal odcházet pryč.

,,Zajímavý chlapík." řekl si Daiki a začal opět odcházet domů.

Kiritogu POV:
,, Zajímavé. Chlapík, který vyletěl jako střela. Takovou rychlost jsem už delší dobu neviděl a ten jeho pohled ve tváři, když mi podával ten deštník. Připadá mi, že jsem toho chlapíka už někde potkal, ale kde ? Heh. Moc nad tím přemýšlím. Ono mi to dojde časem jako obvykle." pousmál se Kiritogu a kráčel dál. Jak šel tak dál cestou domů tak spatřil basketbalové hřiště. Vraceli se mu vzpomínky z her, které už prožil. Kiritigu šel blíže ke hřišti a spatřil opuštěný míč v kaluži vody. Kiritogu se pousmál a odložil deštník na zem. Vešel na hřiště a popadl mokrý míč. Párkrát zadrybloval a kapky vody létaly na všechny strany při každém dopadu míče na zem. Kiritogu pak uchopil míč a hodil ho na koš. Koš minul.

,, Hah. Jak nečekané, že jsem netrefil. Na střelbu jsem nikdy nebyl dobrý." posmál se Kiritogu a vzal deštník od své sestry.

,, Musím už jít ať si sestřička nedělá zbytečné starost." řekl si v duchu Kiritogu a kráčel dál po ulicích.

Když dorazil domů a otevřel dveře tak hned před něj vběhla jeho mladší sestra.
,, Kde jsi byl tak dlouho ?" řekla starostlivě jeho mladší sestra.
,, Klid Miki. Neopozdil jsem se tak dlouho." řekl klidně Kiritogu.
,, Ale ano. Dokonce ti vystydla večeře !" řekla vážně Miki.
,, Cože ? Ty jsi udělala večeři ?" Divil se Kititogu.
,, Co je na tom divného ?" divila se Miki.
,, Tož já myslel, že to vždycky objednáváš přes telefon, ale to máš jedno si to hodím do mikrovlnky." řekl nakonec Kiritogu a měl to namířeno do kuchyně, ale když procházel kolem Miki tak se zastavil a dal jí její deštník.
,, Na. Je v pořádku, ale málem ho zajelo auto." řekl Kiritogu.
,, Málem ?!" řekla Miki udiveným hlasem, který zněl u trochu naštvaně.
,, No upadl mi na cestu, když mě srazil nějaký chlapík, který byl o něco málo menší než já, ale jeho rychlost byla hodně velká. Větší, než mám já. Popadl ho a dal mi ho zpátky." řekl Kiritogu a kráčel do kuchyně, kde si hodil jídlo do mikrovlnky. Jeho mladší sestra Miki odešla, ale z velkou pravděpodobností to bylo do koupelny. Kiritogu pak usedl ke stolu s ohřátým pokrmem. Bylo velké ticho. Nikde nikdo. Žádný hlásek ani šum. Prostě nic. Jediné co rušilo to ticho byla pracující lednička a padající déšť na sklo oken. Bylo to dost úzkostlivé ticho. Pak jen uslyšel otevírající se dveře od koupelny. Pak prošla Miki ve svém ručníku kolem kuchyně.
,, Kiritogu ani ses toho nedotkl." řekla Miki.
,, Promiň zamyslel jsem se." řekl Kiritogu a dál koukal do okna jak o sklo naráží kapky deště. Miki si povzdychla. ,, Tak jez, nebo ti to zase vychladne." řekla Miki a Kiritogu se pustil do jídla. Jen po prvním soustu pocítil Kiritogu tolik chutí, které mu rozjasnily tvář. ,, Hooo. Je to úžasné. Pověz mi Miki, kde ses jako naučila vařit ?" řekl nadšeně Kiritogu a házel jídlo do sebe jako bagr.
,, No. Sama." řekla jenom Miki.
,, Aaaaaa ..... úžasné. děkuji ti sestři." řekl Kiritogu a vstal od stolu a dal talíř do dřezu.
,, Nemáš zač, kdybych tu nevařila tak zkysneš na těch polotovarech." zasmála se Miki.
,, To máš recht." řekl Kiritogu a opět se zahleděl do oken.
,, No. já už půjdu spát a ty se dobře vyspi zítra máš velký den." řekl Miki povzbudivě. Kiritogu se náhle jakoby probral od svých myšlenek a podíval se na Miki. ,, Jaký den ?" Řekl trochu nechápavě Kiritogu.
,, Ale nepovídej mi, že to nevíš." zasmála se Miki. Kiritogu se zamyslel.
,, Aha. Zítra nastupuji do nové školy." řekl Kiritogu a zasmál se.
,, No musíš mít plnou energii, aby jsi udělal dobrý první dojem." řekla Miki a odcházela do svého pokoje.
,, To jo. Dobrou Miki." řekl Kiritogu a kráčel do sprchy.

,, Dobrou bratře." řekla Miki a zavřela dveře od svého pokoje. Kiritogu si dal ještě horkou sprchu a pak si šel lehnou. Než usnul ta přemýšlel nad tím. Jaké nové lidi potká a taky na toho chlápka co mu podal ten deštník jeho mladší sestry.....................
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miti Miti | E-mail | Web | 22. srpna 2014 v 20:54 | Reagovat

Kiritogu se opět setkal s Daikim! :D ale aby chodil kluk s deštníkem, na kterém jsou jednorožci je vážně trchu úchylný, ne, počkat, měnim názor, je to hodně úchylný :-D :-D je to bezvadný :3 já vím, opakuju se, ale prostě je to super :) Kterej z vás chodí na basket? Protožeo tom vážně hodně víte :-)

2 Free Free | Web | 22. srpna 2014 v 21:29 | Reagovat

[1]: Ano setkal, ale o tom ještě neví, že to je opět on. :-) Úchylný :D Kiritogu ten deštník měl půjčený a to z nouze. Jelikož to tam ještě nebylo uvedený, ale v další kapitole to je :D , ale děkuji, že se ti to líbí no a každopádně o basketu ví více Frost, než já :-). Mě to Frost cpe neustále do hlavy takže taky něco vím :D , ale Frost ví rozhodně více :-D

3 Miti Miti | E-mail | Web | 22. srpna 2014 v 21:41 | Reagovat

[2]: já neříkám, že si ho vzal dobrovolně, ale je to úchylný :-D já toho moc o basketu nevim, brácha ho hrál a snažil se to naučit i mně, ale že bych tomu nějak extra rozumněla, to zas ne :D :-)

4 Free Free | Web | 22. srpna 2014 v 21:47 | Reagovat

[3]: Tak nic mu ...... houby. :-D. Nebudu prozrazovat děj :D. Každopádně jsem rád, že se ti to líbí :D. A co se týče hraní basketu tak ten Frost miluje. Mě nutí to hrát taky, ale mě to až tak moc nebaví :D

5 Miti Miti | E-mail | Web | 22. srpna 2014 v 21:54 | Reagovat

[4]:houby? Really? Dobře, nechám se překvapit :-D mně hraní basketu stačí ve škole, brácha hned, co se dostal na mistrovství republiky, s tím seknul a už to po mně nechtěl, já jsem spíš no...aikido,dramaťák a agility (já vím,každý z trošku jinýho soudku...) :D

6 Free Free | Web | 22. srpna 2014 v 22:01 | Reagovat

[5]: No nech se překvapit :D Ano každý z jiného soudku. Já jsem hrál sportovně florbal, ale ten už nehraju a pak jsem nějakou dobu chodil na box, ale ten už taky nevedu. Jenom sem tam za čas si zacvičím Taiči( nevím jak se to přesně píše) :D , ale ještě divnější je, že Frosta přivedlo na bastek to, že shlédnul anime Kuroko no basket. To ho asi odstartovalo k hraní basketu :D

7 Miti Miti | E-mail | Web | 22. srpna 2014 v 22:13 | Reagovat

[6]: nechám :3  fotbal a box? Jo to je trošku rozdíl, ale když vezmu v úvahu, že za jeden den, dopoledne jsem na podiu a hraju Odyssea a večer se peru s dospělejma chlapama, tak já mám co říkat :-D zajímavý způsob, jak se dostat k basketu, ale stejně za to vždycky nakonec může film,... :-D :D

8 Free Free | Web | 22. srpna 2014 v 22:17 | Reagovat

[7]: Florbal :D ne fotbal i když jsem fotbal hrál taky, ale jenom se spolužákama. Jinak fotbal moc nemusím :D. Aha. Tož já se neperu pokud to nemám zapotřebí a z ženskýma už vůbec ne. Nejsem hovado :D

9 Miti Miti | E-mail | Web | 22. srpna 2014 v 22:23 | Reagovat

[8]: sorry, omlouvám se :-(  :-) a fotbal, většina lidí - kluků ho zbožňuje a já....já ho nesnášim...mám radikální názory, já vím :-) tak jasně, ale pro mně je ten pocit, že se mi to daří a oni skončej na zemi úžasnej :-D a nejsem ženská :D no a jinak já se POSLEDNÍ dobou neperu...

10 Free Free | Web | 22. srpna 2014 v 22:31 | Reagovat

[9]: No fotbal už nahruju tři roky.:-) Pokud ho nehrajeme ve škole, ale ani to ne jelikož v mojí třídě jsou skoro všechno ženský. Takže moje třída je spíše jak bych to řekl jednoduše... babinec :D :-D

11 Miti Miti | E-mail | Web | 22. srpna 2014 v 22:33 | Reagovat

[10]: plus pro tebe nebo pro ně? :-D :D

12 Free Free | Web | 22. srpna 2014 v 22:36 | Reagovat

[11]: No dovol. Nejsem prasák :-D :-D . Ale někdy je to těžké vydržet. Ovšem hodně ženským v mé třídě jsou tak ukecané a co všechno probírají. Já se sám divím, že mi z toho nehráblo :D

13 Miti Miti | E-mail | Web | 22. srpna 2014 v 22:39 | Reagovat

[12]: :-D já jen, že u nás ve třídě jsme se tak nějak shodli, že navzájem ani jedna ze stran nemá na výběr...

14 Free Free | Web | 22. srpna 2014 v 22:43 | Reagovat

[13]: No. Mě stačí, že tam mám i kamarády se kterými si rozumím a to mě stačí :-)

15 Miti Miti | E-mail | Web | 22. srpna 2014 v 22:46 | Reagovat

[14]: budu hádat, jedním z nich je Frost? :-) a do jaký třídy vlastně chodíš? Promiň, ale čím dál víc mně děsí, že lidi z blogu (kromě asi dvou) co znám jsou starší než já a to mně vážně štve :-)

16 Free Free | Web | 22. srpna 2014 v 22:52 | Reagovat

[15]: Frost je jedním z nich a říkáme si bratři i když jimi pokrevně nejme, ale známe se od dětství. Ještě dříve, než jsme šly do školky. No a to ti řeknu na rovinu, že já a Frost jsme starší, než ty :-). No a já budu tento rok už maturovat :-D

17 Miti Miti | E-mail | Web | 22. srpna 2014 v 22:58 | Reagovat

[16]: ??? To je nespravedlivý... :-D fakt jsou tu všichni starší než já! :-D

18 Free Free | Web | 22. srpna 2014 v 23:01 | Reagovat

[17]: S toho bych si nic nedělal. :-) Být starší je někdy otrava :D

19 Miti Miti | E-mail | Web | 22. srpna 2014 v 23:04 | Reagovat

[18]: si jen myslíš....

20 Free Free | Web | 22. srpna 2014 v 23:13 | Reagovat

[19]: Vím až moc dobře. To by ti Frost toho mohl povyprávět ...... ale nechci se hádat :-) jen řeknu že bych byl radši mladší. Ten čas bych klidně vrátil :-)

21 Miti Miti | E-mail | Web | 22. srpna 2014 v 23:17 | Reagovat

[20]: já se taky hádat, všechno je to věc názoru... :-) mně to ale spíš štve, vždycky si připadám jako malý děcko, chápeš? :-( ačkoliv, ona je to pravda... :-)

22 Free Free | Web | 22. srpna 2014 v 23:26 | Reagovat

[21]: Hej. To tě chápu, ale já si tak mnohdy připadám i teď, že jsem děcko, ale mě to zas tak nežere :-D Jsem co jsem :D

23 Miti Miti | E-mail | Web | 23. srpna 2014 v 0:05 | Reagovat

[22]: toť otázkou, jestli je to v mým případě dobře nebo špatně... :-)

24 Free Free | Web | 23. srpna 2014 v 0:09 | Reagovat

[23]: To už záleží na tobě. :-) Samozřejmě to ovlivňují okolní lidé podle toho jak se chovají oni k tobě :-)

25 Miti Miti | E-mail | Web | 23. srpna 2014 v 0:13 | Reagovat

[24]: dík, to je milé, ale myslím že je to trošku složitější... :-) tak schválně...co si o mně myslíš ty? Bude znít možná zvláštně, ale myslím, že toho víš víc než někteří moji kámoši... :-)

26 Frost Frost | Web | 23. srpna 2014 v 2:46 | Reagovat

Oh man. Myslím že budu bečat. Tak hezky si o mě ještě vůbec nemluvil :DD[16]:

27 Frost Frost | Web | 23. srpna 2014 v 2:49 | Reagovat

[25]: hej možu se přidat? :D Já bych jenom řekl že je špatné si myslet o někom něco když někoho znáš jen přes internet,zatím co tak vidím se zdáš fajn a nepohcybuji o tom.Ale pořád tě neznám takže nemůžu nic moc říct :D. Peace.

28 Frost Frost | 23. srpna 2014 v 3:24 | Reagovat

[21]: A Ja se přidat. Chápu ze chceš byt ted starsi, ve tvém věku jsem chtěl to same. Ale jak starnes tak budeš postupně chtít ten čas vrátit. Co Ja bych dal za život v tvém věku kdy nemáš žádnou skutečnou zodpovědnost. Říkám to ze svých skusenosti.Rad bych ttiovedel víc ale komentář je na to blbe místo :D UF psát na mobilu něco takového je fuška. No nebudu ti dávat životní lekce které ti budou ted k nicemu. :) Práce.

29 Miti Miti | E-mail | Web | 23. srpna 2014 v 8:06 | Reagovat

[27]: asi tak nějak...děkuju :-) já si o vás taky myslím, že jste fajn, ale jak říkáš, přes net se to blbě posuzuje... :-)

[28]: to mi říká hodně lidí, ale stejně mi je jasné, že na to příjdu až časem, i kdybych se přemlouvala, tak si budu myslet pořád to stejné, ale kdo byl v mém věku jiný? :D jo, komentář je zvláštní :D to mi povídej, já to celý píšu na tabletu a pořád se překlikávám :-D

30 Free Free | Web | 23. srpna 2014 v 11:55 | Reagovat

[25]: No abych odpověděl. No jak říkal Frost. Přes net se to blbě posuzuje, ale sám si myslím že jsi v pohodě a podle tvých článků a komentářů si myslím, že nejsi hloupá :-)

31 Miti Miti | E-mail | Web | 23. srpna 2014 v 12:07 | Reagovat

[30]: To máš pravdu, posuzuje se to blbě :) Tak dík? Asi.. hloupá? Snad ne :)

32 Free Free | Web | 23. srpna 2014 v 12:17 | Reagovat

[31]: Neříkám že jsi hloupá. Jen se snažím posoudit :-)

33 Miti Miti | E-mail | Web | 23. srpna 2014 v 12:21 | Reagovat

[32]: Posoudit? Je bezva, že z toho nevzešlo, že hloupá jsem, ačkoliv si to hodně lidí myslí...ale to je jedno, jsem ráda, že je pár lidí, kteří se to nemyslí :-)

34 Frost Frost | Web | 23. srpna 2014 v 19:47 | Reagovat

[33]: Dívenko má, lidi si mužou myslet co chcou a vždycky i zřejmě budou. Důležité je však co si myslíš ty o sobě :)Dám ti malou životní radu. Neposlouchej řeči typu ,,Seš blbá" atd. Většinu těchto lidí se snaží vypadat v té situaci dobře ale i vanilkový puding je drsnější než oni. Proto se snaž povznést nad věcí a poslat je jednoduše do prdele a nebo neříkej nic. A ještě jedna. Když se hádáš snaž se zachovat chladnou hlavu, protože potom dojdeš k tomu že hádku prohraješ na plné čáře. Peace

35 Miti Miti | E-mail | Web | 23. srpna 2014 v 20:31 | Reagovat

[34]: myslet si to můžou (a myslí), ale já tak nějak nejsem člověk, se kterým se lidi hádaj nebo říkaj, že jsem blbá, protože, jak to říct? Tak nějak se až moc ráda peru... :D

36 Frost Frost | Web | 23. srpna 2014 v 21:14 | Reagovat

[35]: Hej nasíli je k ničemu.Věř mi. Podle mě je už lepší si z toho udělat trošku srandu a začít na někoho řvát jako ,,Negr". Ale brát to tak aby lidi viděli že to nemyslíš vážně, pokud se nezasmějou tak na ně kašlu a pokud ano tak se stanou ještě mými přátely :). Trošku zvláštní ale je to tak :D

37 Miti Miti | E-mail | Web | 23. srpna 2014 v 21:28 | Reagovat

[36]: já vím, tak nějak se snažím, ale občas to prostě nejde... :-) zajímavý pohled na věc, ale zkusit to můžu ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama