Bez temnoty. Není úsvitu. A bez světla. Není života.

Černá čepel část 2.

11. srpna 2014 v 0:08 | Free |  Černá čepel

Noc plynula dál až noc vystřídal nový den. Slunce si začalo razit cestu na obzor s doprovodem zpěvu ptactva. To se už začal probouzet Osamu. Posadil se na postel a podrbal si svoje černé vlasy. Jeho oči měli neustále stejný pohled. Podíval se z okna a viděl, že už slunce brzy vyjde. Osamu si povzdychl a vydal se do koupelny. Jen to tam dorazil tak se podíval do zrcadla. Všiml si, že na svém obličeji má ještě zaschlou krev. Osamu si jen povzdych a pustil kohoutek s vodou. Nabral vodu do svých dlaních a začal si oplachovat obličej. Když poprvé opláchnul svůj obličej tak se jeho obličej vypadal skoro jakoby se pomalu samotnou krví umýval. Osamu se podíval znovu do zrcadla. Výraz obličeje se nezměnil a opláchl se znovu. Nakonec krev smyl a vydal se do svého šatníku. U svého šatníku měl na zemi pohozenou bundu ze včerejší noci. Zvednul ji a pak jí šel dát do koše na prádlo. Poté šel opět do svého šatníku. Otevřel svou skříň a vytáhl úplně tu samou bundu, kterou před chvílí dal do koše na prádlo. Osamu si dal na sebe to samé co měl včera v noci. Když se oblékl tak si šel do kuchyně udělat si nějako svačinu. Namazal si něčím krajíc toustového chleba a šel k hlavním dveřím. Krajíc chleba si vložil do úst a obul si boty. Pak si na věšáku vzal svůj rudý šál, který si dal jenom kolem krku a vyrazil s taškou v ruce a krajícem chleba v puse. Ještě pomalu zamknul své dveře.
,, Nazdar Hikaru." řekl Osamu, když byl svým dveřím zády. Hikaru stál u venkovní branky.
,, Dobrý ráno. Jestli se to dá tak říct." řekl Hikaru s taškou v ruce a s havranem na rameni. Oba se pak vydali pomalím krokem do školy. Cestou je míjely auta jedoucí po silnici, ale těch si vůbec nevšímaly.
,, Co ti ještě pověděly Havrani ?" zeptal se náhle Osamu.
,, Policie tam už byla, ale našla už jen oklované kosti. Havrani se tam snesly jako hejno hladových vlků." řekl Hikaru.
,, Budou mít větší práci aby zjistily, kdo to byl." pousmál se lehce Osamu.
,, Je to otázka jenom pár dní, ale musíš si dávat pozor, ale obávám se, že budeme muset zabít i tu dívku. Viděla tě přitom krvavém konání." řekl Hikaru.
,, Možná, ale byl jsem celou dobu ve stínu. Neviděla mě." řekl Osamu.
,, Víš aspoň jak vypadala ?" zeptal se Hikaru a přitom mu havran odletěl z ramene.
,, Vyděšené zelené oči. Řekl bych, že vypadali stejně jako moje….. kdysi." řekl Osamu.
,, To je jako vše ?" zeptal se Hikaru.
,, Ještě celkem dlouhé hnědé vlasy a vypadala celkem mladě." řekl Osamu.
,, To jsi mi toho teda popsal." oovzdych si Hikaru.
,, To víš. Já si nikdy nějak moc nevšímám lidí." řekl Osamu celkem zamyšleně.
,, Nad čím tak přemýšlíš ?" zeptal se Hikaru.
,, Nad jejíma očima. Přemýšlím, kdy jsem měl stejný pohled jako ona." řekl Osamu.
,, Co pak si to už nepamatuješ ?" řekl celkem udiveně Hikaru.
,, Možná." řekl zamyšleně Osamu………..

Za chvíli na to dorazily k venkovní bráně školy.
,, Vypadá skoro stejně jako ta má předešlá." řekl jenom Osamu.
,, Na tom nesejde." řekl Hikaru a oba vešly do budovy školy.
,, Dovedu tě k řediteli." řekl Hikaru. Šli po chodbách a míjeli jednu osobu za druhou. Za nikým se neotáčeli a vypadalo to jakoby všichni byly pro jejich oči neviditelní. Jakoby to byly pouhé přeludy.
,, Tady je ředitelna." řekl Hikaru a zaklepal na dveře.
,, Vstupte !" ozvalo se za dveřmi. Hikaru otevřel dveře.
,, Dobrý den řediteli. Vedu vám toho nového studenta Osamu." řekl Hikaru a ukázal na Osamu, který stál za ním.
,, No posaďte se Osamu." řekl ředitel a ukázal na židli. Osamu se posadil.
,, Tak všechno jsme už řešili předem. Stačí už jen tohle podepsat a stanete se oficiálně studentem školy." řekl ředitel a položil na stůl před Osamu smlouvu a propisku. Když se ředitel podíval do očí Osamy tak byl trochu vyděšený.
,, Ten pohled očí. Každopádně k Hikarovi patří, ale tenhle ho má celkem děsivý." řekl si v duchu ředitel a začal se trochu potit kolem krku. Osamu pomalu vzal propisku a podepsal smlouvu.
,, Dobře. Děkuji." řekl ředitel trochu rozpačitě. Osamu pak vstal ze židle.
,, V jaké jsem třídě ?" zeptal se jenom Osamu.
,, Ve 3.B ." řekl ředitel.
,, Zatím naschle." řekl Osamu a vyšel z ředitelny. Hikaru šel hned za ním. Jen co odešly tak se řediteli ulevilo.
,, Uffff to je divný chlapík." oddychl si ředitel. Pak začalo zvonit na hodinu.
,, No tak nejsme ve stejné třídě." řekl Hikaru.
,, Neva. Však se sejdeme později." řekl Osamu, když uviděl nad dveřmi cedulku 3.B.
,, Jo to sejdeme." řekl jenom Hikaru a odešel pryč. Osamu vešel do třídy.
,, Kdo jste ?" zeptala se učitelka. Osamu se podíval po třídě. Koukalo na něj přes dvacet lidí.
,, Osamu a jsem tu nový." řekl Osamu svým typicky znuděným hlasem.
,, Jo. Ředitel mi řekl, že přijde někdo noví. No posaď se." řekla učitelka. Osamu si všiml prázdné lavice úplně v zadu. Na nic nečekal a vydal se pomalu k zadní lavici a posadil se. Učitelka pak začala číst třídní výkaz jestli někdo nechybí. Chyběla jenom jedna dívka.
,, Nevíte proč Aimi chybí ?" zeptala se učitelka. Na to se pak ozvala dívka, která seděla ve vedlejší lavici od Osameho.
,, Mě řekla, že musela jít na polici a že přijde o něco později." řekla dívka.
,, Dobře." řekla učitelka.
,, Že by až moc velká náhoda ?" podivil se Osamu…………..

Aimi byla opravdu na policejní stanici, kde ji vyslýchaly.
,, Ach. Takže znovu. Říkáte, že jste šla pozdě v noci domů a pak popadli tři muži, které nějaký chlápek brutálně pozabíjel černou katanou ?" zeptal se strážník.
,, Ano." řekla Aimi.
,, Dobře, ale říkáte, že vůbec nevíte jak vypadal ?" zeptal se strážník.
,, Ano to nevím." řekla Aimi.
,, Když jsme tam přišli tak jsme našly akorát tři ohlodaná těla krkavci. A taky je ještě jeden problém, že za poslední měsíc už je tohle čtvrtý případ, kdy nějaký chlapík zabíjel s černou katanou, ale nikdo nevěděl jak vypadá. Prosím zkuste si vzpomenout." řekl strážník. Po téhle větě zafoukal vítr, který byl hodně chladný a slunce začaly zahalovat mraky. A do otevřené okna stanice vletěl havran.
,, Huš. Huš !" hnal strážník havrana, ale havran strážníka klovnul do ruky. Havral vypadal jakoby si Aimi hodně prohlížel až to Aimi přišlo divné. Strážník pak popadl koště. Havran pak hlasitě zakrákal a vyletěl z okna pryč.
,, Hm to bylo podivné." řekl strážník a pak se podíval na Aimi.
,, Prosím. Vzpomeňte si ?" zeptal se strážník.
,, Jediné na co jsi jetě vzpomínám, že měl zelené oči jako já a jeho pohled byl prázdný. Jakoby mě jeho pohled ignoroval. Jako bych tam vůbec nebyla. Na nic jiného si nevzpomenu." řekla Aimi.
,, No nevadí. Aspoň něco." řekl strážník a odvedl Aimi ven.
,, Pokud by jste si vzpomněla tak zavolejte na stanici." řekl strážník. Aimi jenom kývla na souhlas a pak se vydala cestou do školy. Všimla si, že na plotu sedí hejno havranů, kteří vypadali, že jí sledují. Aimi to celkem znepokojovalo a tak radši cestou do školy sledovala mraky. Byly to bouřkové mraky a začínalo jich být čí dál více.
,, To bude velká bouřka." řekla si Aimi pro sebe. Tehdy Hikaru sledoval ty mraky z okna ze své třídy. Měl u sebe otevřené okno.
,, Tohle nejsou obyčejné bouřkové mraky." řekl Hikaru zaraženě. Pak k jeho oknu přistál havran.
,, Tak co pak se děje." řekl potichu Hikaru a podíval se havranovi do očí.
,, Dobře tak jí sledujte." řekl potichu Hikaru a havran zase odletěl pryč.
,, Vypadá to, že jsem našel tu dívku, které Osamu zachránil krk." řekl si v duchu Hikaru……….


,, Promiňte za zpoždění. Musela jsem jít na policii." řekla omluvně Aimi.
,, Jo slyšela jsem. Sedni si." řekla učitelka a pak pokračovala ve výkladu učiva. Sedla si vedle svojí kamarádky, která seděla v zadní lavici.
,, Podívej se. Máme tu nového hezouna." řekla kamarádka Aimi. Osamu seděl hned ve vedlejší lavici. Aimi přišel hodně povědomí, ale nemohla si vzpomenout, kde ho viděla.
,, Tak co na něj říkáš ?" zeptala se kamarádka.
,, No celkem pěkný." řekla jenom Aimi a přemýšlela nad tím, kde ho už viděla. Tato myšlenka jí vrtala hlavou celou dobu co byla ve škole. Škola uběhla rychle a nastalo odpoledne až žáci začali odcházet domů. Osamu se setkal s Hikarem u venkovní brány. To je spatřila Aimi, která se bavila s kamarádkami. Osamu a Hikaru se vydali po cestě domů. Nebe bylo už kompletně zatažené bouřkovými mraky.
,, Ty mraky jsou zvláštní." řekl Hikaru.
,, Ano všiml jsem si." řekl Osamu.
,, Připomíná mi to ten den. Kdy jsi byl vybrán. Možná bude dnes vybrán další." řekl Hikaru a lehce se pousmál.
,, Hah. Další zelenáč. Doufám, že ne. Jako bychom na to nestačily my dva." řekl otráveně Osamu.
,, Každopádně jsem našel tu dívku. Havrani mi řekli, že si nic nepamatuje. Takže ji nemusíme zabíjet, ale raději jsem řekl dvěma havranům aby ji sledovali." řekl Hikaru.
,, No. Aspoň ušetřím prolití krve." řekl jenom Osamu.
,, A taky jsem pak našel toho, kdo zabil toho člověka a pak ho hodil do té popelnice." řekl Hikaru.
,, No. Takže přece dneska poteče krev." řekl Osamu.
,, Ano. A vůbec. Jaký byl první den ?" zeptal se Hikaru.
,, Nuda." řekl jenom Osamu.
,, Hah. A zapomněl jsem říct, že ta dívka je ve tvé třídě. Všiml sis jí ?" zeptal se Hikaru.
,,Nedíval jsem se po lidech. Jenom vím, že nějaká dívka byla na policii." řekl jenom Osamu a kráčeli dál ulicí…….
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama